Nebezpečí sociálních sítí
Internet používáme nejen k vyhledávání informací všeho druhu nebo nákupům online, ale hlavně jako rychlý komunikační prostředek skoro s celým světem. Vznikly různé společnosti, které se zabývají poskytováním a správou připojení k internetu za paušální měsíční poplatek. Díky tomu je většina domácností internetem vybavena a i ho aktivně využívá. Můžete si založit svůj profil na několika sociálních sítích, kde můžete získat nové kontakty, přátele nebo si prohloubit informace o vašem hobby ve skupině, která je na něj specializovaná a sdružuje lidi stejného zájmu.
Samozřejmě používání sociálních sítí a internetu skrývá v sobě i četná rizika a nebezpečí. Už jen proto, že se zde vyskytuje obrovské množství lidí do značné míry anonymních, někdy o sobě záměrně podávajících falešné informace . Dokáží si snadno získat vaši důvěru a s ní i spoustu informací o vaší osobě a rodině, které pak mohou zneužít. Někdy si myslíme, že jsme našli skvělého přítele či přítelkyni a píšeme si s nimi i důvěrné věci. Pak může nastat rozčarování, když jsou vaše informace zneužity nebo dojde dokonce na vydírání. Co jednou na internetu zveřejníte, to tam prostě zůstane.
Snadno zneužitelné jsou děti, protože si neuvědomují, které informace by podávat neměly a zrovna tak, které typy fotografií nikomu neposílat. Zejména pokud jsou osoby, které si je vyhlédly, zdatnými manipulátory a s dětmi to umí. Zrovna tak mohou děti lákat k tajnému setkání pod různými záminkami. Nám rodičům nezbývá nic jiného, než s dětmi o těchto nebezpečích stále mluvit a zdůrazňovat, že se nám mají s podezřelým chováním kohokoli svěřit. Těžko lze internet dětem zakázat, protože prostě k životu současných dětí neodmyslitelně patří.
Co se nás dospělých týká, je dobré věnovat pozornost tomu, co zveřejňujeme a pro jaký okruh lidí. Není také vhodné veřejně sdělovat, kdy a na jak dlouho odjíždíme na dovolenou. Samozřejmostí by mělo být nepřijímání všech žádostí o přátelství, ale pokud člověka neznáme, podívat se, zda máme nějaké společné přátele, event. je kontaktovat s dotazem, co je to za člověka. Rozmýšlet bychom se měli u každé fotografie, zda ji zveřejnit a komu k ní umožnit přístup.