Jak dobře zhodnotit stav vozovky

Základní lekcí, kterou se v autoškole učíme již první hodinu, je to, že styl jízdy musíme přizpůsobit stavu vozovky. A je to i pochopitelné – například na namrzlé silnici musíme jet jinak, než na suché, a na kočičích hlavách pojedeme jiným způsobem, než na štěrku. Problém je v tom, že až na tuto jednu větu se tato záležitost dále neprobírá. Proto mnoho zvláště začínajících řidičů neví, jak správně stav vozovky zhodnotit, a čím se přitom řídit. Není to totiž tak jednoduché, jak se zdá.

 

V první řadě samozřejmě musíme vzít v úvahu materiál, ze kterého je silnice zhotovena. Zatímco například po klasickém asfaltu se nám pojede hladce, avšak za mokra či v zimě bude mít mnohem menší tření, u kočičích hlav je tomu naopak – dají našemu vozidlu více zabrat, avšak za nepříznivých podmínek jsou bezpečnější.

 

 

Dále je to venkovní teplota. Silnice totiž nemusí zamrzat jen po dešti či po sněžení. Stačí k tomu i pouhá vzdušná vlhkost, pokud je dostatečně vysoká a teplota naopak nízká. I na pohled suchá vozovka tak může být ve skutečnosti v podstatě kluzištěm. Indikátorem nám může být bělavý nádech, avšak ten nemusí být vždy dostatečně zřetelný. Proto je dobré, pokud jsou teploty pod nulou, počítali s námrazou a podle toho také jeli.

 

 

Také musíme brát ohled na to, kde vlastně jedeme. Ve městě musíme být mnohem opatrnější, na venkovských otevřených silnicích a dálnicích pak můžeme narazit na opravdu silný boční vítr, který nás může velmi snadno překvapit a doslova odvát z cesty. Bohužel, tyto poryvy bývají většinou náhlé a neočekávané, takže se na ně nelze dost dobře připravit. Jediné, co můžeme udělat, je být ve střehu.

 

Pak je tu také místo, kde se silnice nachází. V tomto ohledu jsou nebezpečné mosty, které odspoda během zimy velmi snadno zamrzají, a to mnohem rychleji, než klasické silnice. Pokud tedy přes nějaký jedeme, je potřeba mít i toto na paměti. Jen tak dojedeme bezpečně do cíle.